Kamencové jezero

Kamencové jezero je jezero v Ústeckém kraji v České republice. Jako přírodní útvar je jedinečné a i ve světovém měřítku ojedinělé. Je jediné na světě (druhé kamencové jezero na světě v Kanadě vyschlo). Nachází se v nadmořské výšce 337 m na severovýchodním okraji Chomutova v Přemyslové ulici. Je široké 240 m a dlouhé 676 m. Zaujímá rozlohu 15,98 ha, maximální hloubka jsou 4 m a objem 322 958 m³.

Vznik

Vzniklo někdy koncem 18. století zatopením prostoru po těžbě kamencových břidlic z let 1558–1785 nebo vyhořením uhelné sloje. Přesný způsob vzniku není s jistotou známý, pravděpodobně však jezero patří mezi antropogenní jezera. Z rozboru literatury vyplývá, že vzniklo v letech 1813–1815.[1] První zmínka o něm pochází z roku 1818.

Existuje také názor, že jezero vzniklo přirozenou cestou, byť určitý vliv člověka nevylučuje.[1] Opírá se o skutečnost, že maximální hloubka 4 m neodpovídá známé hloubce povrchového lomu (18 m) a o výskyt pařezů a menších kmenů v obvodové i středové části jezera.

Teorie přírodního původu v místě jezera předpokládá existenci sníženiny nebo bažiny zaplavené kamencovou vodou. Těžba kamence pak probíhala v blízkém lomu, ale mohla se rozšířit (nebo započít) v prostoru jezera. Vrstvení vytěženého materiálu a jeho samovolné požáry mohly způsobit průvaly vody a řícení půdy zaznamenané v historické literatuře, které dotvořily současnou jezerní pánev.

Hydrologický režim

Dno bylo poškozeno během čištění jezera sacím bagrem v roce 1993, které znemožnilo dataci vzniku pomocí palynologie. Byly také zahlazeny sedimentační trychtýře, které poukazovaly na existenci vývěrů podzemní vody. Jejich výskyt je však vzhledem k obnovování chemismu vody pravděpodobný.[1]

Hydrologický režim není objasněn. Jezero nemá žádný přítok a největší rozdíl kolísání hladin byl zaznamenán 16 cm. Na srážky jezerní hladina reaguje někdy téměř okamžitě, jindy zůstává beze změny.

Vlastnosti vody

Existence kamencové vody zřejmě souvisí s výskytem uhelné sloje s vysokým obsahem pyritu severně od jezera. Zvětráváním pyritu se uvolňuje kyselina sírová, která rozpouští jíly za vzniku iontů (např. Na+ a K+). Z nich nezávisle vzniká síran hlinitý a síran draselný a teprve jejich smícháním vznikne kamencová voda.

Voda v jezeře obsahuje disociovaný kamenec. V závislosti na ročním období a intenzitě srážek voda obsahuje ve zvýšeném množství sírany (400 mg/l), chloridy (40 mg/l), železo (5 mg/l) a hliník (1 mg/l). Příležitostně se zvyšuje množství amoniaku. Průměrná hodnota pH se pohybuje okolo 3.

Rozpuštěné látky a kyselost vody omezují výskyt organismů, a proto se jezero někdy označuje jako „Mrtvé moře“. Přestože se v jezeře nevyskytují ryby ani jiné vyšší organismy, bylo v něm odchyceno asi třicet druhů vodních mikroorganismů a zástupců hmyzu. V jednom mililitru jezerní vody žijí desítky až stovky jedinců (v běžné vodě až stovky tisíc jedinců). Nejčastěji se vyskytují rody Ochromonas, Eunotia, Nitzschia a Chlamydomonas.

Využití

Lázně Kamencová huť, vystavěné v těsné blízkosti jezera, léčily katary horních cest dýchacích, ženské nemoci, dnu, anemii, revmatismus, nemoci ledvin a akné. Původní lázeňská budova dnes slouží jako administrativní centrum Zooparku Chomutov.

Na břehu jezera je travnatá a písčitá pláž. Koupaliště je v provozu od 15. května do 15. září.

Pokusnými vrty bylo zjištěno, že v hloubce 77 m je ložisko hnědého uhlí.